ROCKPLES

Ačkoli už je čtvrtek večer, jako bych byla stále nabita dojmy, které ve mně zanechal můj maturitní ples. Už jen fakt, že jsem na sobě měla asi ty nejúžasnější šaty, jaké jsem mohla mít, dělal z tohoto večera večer nezapomenutelný, výjimečný. Svojí červenou nádheru jsem měla od středečního odpoledne pověšenou doma, asi vám nemusím vysvětlovat, proč se stala na zbývající dny mým domácím oděvem. Chvílema jsem si připadala jako Cecilia Tallis, chvílemi jako hollywoodská herečka z 20. let. Tak strašně jsem se těšila na pocit, až si přidržím vlečku, zvednu hlavu, usměju se a směle si za zvuků Valerie od Amy půjdu pro svou šerpu. Tuhle pasáž trochu narušil fakt, že jsem byla nervózní jak pr.. , s prominutím,  a před tím jsem se hojně posilnila "posilnovačema" a malinovým džusem. Sešteno podtrženo, jediné co jsem vnímala byla moje nutná sebeobrana před drobnými, které se hrnuly od stolu s mojí věrnou podporou. Až na pár nepodstatných věcí ( za všechny jmenuju 2 hodiny strávené u kadeřníka a následné domácí smytí výsledku ) se při vzpomínce na tento ples v duchu usměju, neboť lepší jsem si ho ani nepředstavovala.